|
|
Noc ve mlýně
Topínková, Anita ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Zet, Martin (vedoucí práce)
Být v pohybu, hledat, pátrat, zatím nenacházet, je příslibem ráje nebo dokonce ráj sám. Mobilita jako protest, honba za dobrodružstvím, hledání autenticity, exotična či sebe samého.
|
|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
|
Romantic idealism in George Sand's ''country'' novels
SOCHORKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá dílem George Sandové, významné francouzské spisovatelky 19. století. Cílem práce je proniknout do venkovských románů této autorky a stanovit, jakou roli mají v těchto románech idealizované prvky. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. Teoretická část podává stručný přehled o historickém a literárním kontextu romantického hnutí ve Francii a následně připomíná biografii a literární tvorbu George Sandové. Analytická část obsahuje jednotlivé rozbory sandovských venkovských románů (Ďáblův močál, Nalezenec, Malá Fadetka a Mistři dudáci) s důrazem na nalezení idealizovaných prvků. Analýza je zaměřena na charakteristiku hlavních postav a venkovského prostředí, protože právě v tomto prostředí se George Sandová snažila vykreslit podobu ideálního člověka. Následuje shrnutí všech čtyř rozborů, které se věnuje vzájemnému propojení témat v jejích venkovských románech.
|
|
|
Křesťanský kýč
ŠOJSLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá kýčem jakožto manipulačním prostředkem parazitujícím v křesťanském prostředí, v jehož jádru stojí zejména emocionálně zabarvená a mnohdy sentimentální témata přímo atakující city diváka. Hlavní náplní je taktéž vymezení podobností a rovněž rozdílů mezi sakrálním a duchovním uměním, svatými obrázky a kýčem. Cílem práce je na základě zmíněného přiblížit pojem "křesťanský kýč", poukázat na jeho moc a zamyslet se nad otázkou, zda by vůbec dokázalo křesťanství bez kýče existovat.
|
|
| |
|
|
Obrazy hradu Svojanov v české literatuře 19. a 20. století
URBÁNKOVÁ, Soňa
Městys Svojanov s dominantou středověkého hradu se stalo inspirací pro mnoho spisovatelů, prozaiků i básníků. První literární zmínky o Svojanově můžeme nalézt již v době národního obrození a tato literární tradice pokračuje až do současnosti. Cílem práce je zdokumentovat všechny dostupné texty, v nichž byl v průběhu 19. a 20. století rozvíjen literární obraz místa. Sledováno bude zejména, v jakých žánrech se daný obraz uplatňoval a jak se proměňoval v kontextu dobových literárních diskursů (důraz bude kladen na dominantní diskursy 19. století romantismus, parnasismus, realismus). K rešerším budou využity dostupné elektronické zdroje (katalog Caslin, databáze Retrobi, ) a výsledný text bude poskytnut správě hradu Svojanov.
|
|
|
Italy through the eyes of Romantic writer Alexandre Dumas
KOREŇOVÁ, Noemi
Cieľom predkladanej bakalárskej práce je predstaviť Taliansko cez pohľad Alexandra Dumasa staršieho, ktorý poskytuje v cestopise venovanom Toskánsku - Une année a Florence. Snahou je prostredníctvom analýzy daného diela poukázať na to, ako autorove zážitky z cesty sprostredkovávajú historické, politické a kultúrne udalosti z Talianska danej doby a priblížiť jeho osobitý vzťah k nim.
|
|
|
Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti
SMRŽOVÁ, Eva
Bakalářská práce Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti shrnuje a uceluje základní informace vztahující se k budově zámku, ale i k jeho blízkému okolí, se zaměřením na poslední přestavbu do novogotické podoby a na stavebníka Michaela Angela Picchioniho. Zámek je následně zasazen do kontextu doby a podobných historizujících staveb 19. století.
|
|
|
Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Futtera, Ladislav
Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí.
|
|
|
Pouť, krajina a chodec
Černá, Marie ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Fremlová, Vendula (oponent)
Práce pojednává o vztahu umělce a krajiny, zaměřuje se především na tradici poutnictví a nastiňuje aspekty krajiny, které umělec jako poutník využívá při své tvorbě. Fenomén poutě je zde ukázán prostřednictvím děl českých, ale i zahraničních autorů od ilustrací z cest až po performance v krajině. V didaktické části jsou uskutečněny úkoly zaměřené na působení v krajině, které nastiňují vnímání krajiny žáků střední školy. V praktické části se nachází projekt zaměřený na reflexi mého putování po krajině Klíčová slova Krajina, poutník, performance, akční umění, romantismus
|
host ::
RSS.